Různá, od čistě bílé až po černou (podle přimíšenin).

Obsahuje výhradně kalcit nebo nad 95% kalcitu. Přimíšenina může být jílová hmota, různé nerosty (grafit, limonit, hematit aj.) i organická hmota.

Vápence mají všesměrnou i rovnoběžnou stavbu (vrstevnatost i břidličnatost u mramoru). Usazené vápence jsou celistvé až jemnozrnné, mramory mají zřetelná zrna. Ve vápencích organického původu jsou zachovány schránky organismů a podle nich vápence označujeme, např. numulitový, ortocerový aj. (obr.42).

Většina vápenců vznikla usazením vápnitých schránek živočichů a rostlin hlavně v mořských sedimentačních pánvích. Tyto vápence nazýváme organogenní. V malém množství se vápence vylučovaly z vodných roztoků v krasových krajinách. Přeměnou vápenců při vysoké teplotě a tlaku vznikly krystalické vápence (mramory), v nichž kalcit překrystalizoval, takže vápnité schránky se v mramorech nevyskytují.

U nás jsou vápence velmi rozšířenou horninou a mají podstatný národohospodářský význam. Zužitkují se na štěrk, na stavební a dekorační kámen, k výrobě vápna a cementu a k různým účelům v chemickém, cukrovarském i sklářském průmyslu a v hutnictví.