Uhlí hnědé

Uhlí hnědé

Hornina usazená

Barva:

Hnědá až černá, s leskem nebo bez lesku podle typu (odrůd).

Složení:

Obsahuje kolem 70% C a příměs pryskyřičných látek, tvořených prvky H, O a A, a dále částice prachu a písku.

Stavba:

Je kusové, celistvé, zemité nebo i vláknité. Obecně má hnědé uhlí t=1 až 2,5, r=1,2 g/cm^3. Hoří svítivým a čadivým plamenem a zapáchá kouřovými plyny.

Odrůdy:

Podle vzhledu rozeznáváme typy:

Vitrit - je uhlí lesklé a tvoří v ložisku čočky nebo tenké vrstvičky. Má lasturnatý lom a neotírá se o prsty. Vznikl prouhelněním dřeva a kůry.

Durit - je uhlí tvrdé, bez lesku a vrstevnatosti. Vznikl hlavně prouhelněním dřeva a v ložisku tvoří nejmocnější polohy.

Clarit - je uhlí pololesklé, tvořící přechod mezi vitritem a duritem.

Fusit - je uhlí vláknité, křehké a otírá se o prsty. Tvoří v ložiscích čočky a nevelké shluky.

Vznik:

Nahromaděné části rostlin podlehly prouhelňování, byl-li k nim zamezen přístup vzdušného kyslíku (např. pod nánosy bahna a písku). U našeho hnědého uhlí začalo prouhelňování v třetihorách.

Výskyt:

U nás jsou hnědouhelné pánve severočeská (Duchcov, Most, Teplice), která je největší, dále sokolovská pánev, hrádecká pánev (součást žitavské pánve v okolí Hrádku nad Nisou), na Slovensku jihoslovenská pánev (v okolí Modrého Kameňa), středoslovenská uhelná pánev (Handlová a Nováky) a podvihorlatská uhelná pánev. Hnědé uhlí představuje významný energetický zdroj.