Světlá, ovlivněná obsahem muskovitu, nebo tmavá (obsah grafitu nebo biotitu).

Podstatné součásti jsou křemen a slída (častěji muskovit než biotit). Kromě podstatných součástí obsahuje pravidelně v malém množství albit nebo kyselý oligoklas a někdy větší zrna tmavých nerostů (granát nebo staurolit), podle nichž se označuje.

Svory mají výraznou rovnoběžnou (břidličnatou) stavbu (obr.12), nejčastěji plástevnou.

Vznikly regionální přeměnou střední intenzity z jílovitých hornin.

Hojné jsou svory v Českém lese, v Krušných horách, v Jizerských horách, v Krkonoších, na Českomoravské vrchovině, v Hrubém Jeseníku a v malých Karpatech. Svory snadno zvětrávají, proto se nehodí na stavební kámen; rozrušením svorů vznikají chudé půdy, vyznačující se vysokým obsahem slídy.