Světle žlutá až nahnědlá.

Skládá se převážně z křemenného prachu o velikosti částic od 0,001 mm do 0,05 mm a z podstatného podílu kalcitových zrn. Vápnitá složka se místy ve spraši koncentruje a vznikají konkrece, tzv. cicváry (chřestivé kameny).

Spraš je hornina sypká, za sucha měkká a lehce ji lze rozemnout.

Spraše vznikly ve čtvrtohorách, kdy vály studené a suché větry. Ve studeném podnebí při střídání ledových dob byly krajina jen málo porostlá rostlinstvem, a proto byly jemné částice půdy větrem odváty do závějí a pokryvů.

Spraše jsou u nás naváty hlavně na východních svazích kopců. Většina uložené spraše byla však později vodou odplavena do nižších poloh; tak vznikly sprašové hlíny, které mají poněkud chudší vápnitou složku. Hojně se vyskytuje v povodí řek (Ohře, Labe, Odry, Moravy a jejích přítoků, Váhu a Hronu) a ve Východoslovenské nížině. Mocné vrstvy spraše jsou známy z Číny. Spraš se používá jako materiál na cihlářské výrobky.