Hnědá až černá a jen výjimečně světlá.

Směs kapalných uhlovodíků s rozpuštěnými uhlovodíky pevnými i plynnými. Velmi často obsahuje příměsi schránek mikroorganismů, jílovou hmotu, bakterie aj.

Ve většině případů je nasáklá ve vrstvách propustných písků, někdy vyplňuje zároveň s vodou podzemní dutiny.

Převládá názor, že ropa vznikla rozkladem nahromaděných částic živočichů a rostlin (planktonu) působením bakterií za nepřístupu vzduchu. Někteří badatelé však soudí, že mohla vzniknout i anorganicky působením vodní páry na karbidy kovů v zemských hloubkách.

U nás máme menší ropové výskyty na jižní Moravě v Dolnomoravském úvalu (Hrušky, Hodonín). Velká ložiska ropy jsou v okolí Kaspického moře a na Sibiři (patrně největší roponosná oblast na světě), v Kuvajtu (velmi vydatné ložisko), v Íránu, v Iráku a v USA. Ropa jako strategický materiál je v současném období intenzívně vyhledávána na celém světě. Vedle výše uvedených ložisek se podílí na těžbě Jižní Amerika (Venezuela aj.) a nejnověji i Afrika, kde jsou největší zásoby v Nigérii, menší v Libyi, Alžíru, Gabunu, Angole, Tunisu, Kongu a Zaire. Vyspělé evropské státy věnují pozornost těžbě ropy z mořského dna (v Baltu, Severním moři západně od Norska). Ropa je důležitou surovinou pro chemický průmysl a pro energetiku.