Různá podle obsahu tmele a příměsí nerostů.

Skoro výhradní součástí jsou křemenná zrna spojená tmelem. Tmel může být vápnitý, dolomitický, jílovitý (barva bílá až hnědavá), železitý (barva hnědá až červená) a křemitý (přechází v křemenec). Někdy obsahují pískovce slídu (slídnatý pískovec), glaukonit (glaukonitický pískovec zelené barvy), organické látky (pískovec živičný - bituminózní až černé barvy) a různé nerosty. Je-li podíl živců podstatný, přechází pískovec do arkózy, jsou-li podstatně zastoupeny různé nerosty a úlomky hornin, přechází do droby.

V přírodě tvoří pískovec značně mocná souvrství. Na vzorku může mít pískovec všesměrnou i vrstevnatou stavbu a jemné až střední zrno (do průměru 2 mm).

Pískovce vznikly rozrušením hornin a po přemístění písčitého materiálu usazením v sedimentačních pánvích na pevnině i v moři. Dodatečně byl materiál zpevněn za běžných teplot.

Pískovce jsou u nás hojné, např. jílovité v české křídě (Český ráj, Teplické skály, Děčínská vrchovina) a vápnité v okolí Zlína, Vizovic, Luhačovic a jinde na vnější straně Karpat. Některé pískovce jsou vhodné na stavební a sochařský kámen.