Bílá, šedá a nejčastěji žlutavá.

Obsahuje hlavně nerost dolomit CaMg[CO₃]₂. Může obsahovat až 10% kalcitu; při vyšším obsahu přechází hornina v kalcitický dolomit.

Jsou většinou jemnozrnné a teprve v případě přeměny , spojené s překrystalováním, se zrno zvětšuje (dolomitický mramor). Dolomity tvoří v přírodě vrstvy a souvrství.

Na vznik dolomitů jsou různé názory. Převládá názor, že jde o původní organogenní vápence, které se při zpevňování (diagenezi) postupně měnily v dolomit přínosem hořečnatých roztoků.

V Čechách jsou drobnější výskyty v barrandienu (Praha-Velká Chuchle), rozsáhlé výskyty jsou na Slovensku, kde dolomity pocházejí z druhohor (trias). Známý je chočský dolomit (hora Rozsutec v Malé Fatře). Některé slovenské dolomity jsou buněčnaté (kavernózní). Dolomity se výborně hodí na stavební kámen a k výrobě žárovzdorných cihel a pokud neobsahují železo a mangan, používají se v keramice a sklářství.