Černošedá až černá.

Podstatnou částí jsou plagioklasy (labradorit až anorit) a tmavé součásti - augit, čedičový amfibol a popř. olivín (olivinický čedič).

Čediče mají všesměrnou a porfyrickou stavbu. Vyrostlice jsou tvořeny hlavně tmavými součástmi, pyroxenem a čedičovým amfibolem, a jen ojediněle tmavošedými plagioklasy. Základní hmota je velmi jemnozrnná až celistvá a může obsahovat sklo. V některých čedičích jsou větší kulovité vyloučeniny žlutozeleného olivínu. Některé čediče mají mandlovcovou stavbu.

Čediče jsou třetihorního a čtvrtohorního stáří a tvoří v přírodě proudy a příkrovy, mohou však tvořit i žíly. Vznikly utuhnutím gabrového magmatu na zemském povrchu (hornina výlevná).

U nás se čediče vyskytují hlavně v Českém středohoří (Vrkoč, Radobýl, Ostrý u Milešova), v Doupovských horách (Úhošť u Kadaně) a na Bruntálsku (Venušina a Uhlířská sopka, Velký a Malý Roudný). Čediče poskytují výborný materiál na granulovaný štěrk. V novější době tavený čedič, který je velmi pevný, nahrazuje keramiku (např. izolátory) i kovy.